Tato dravá a důvtipná výstavní kapitola nazvaná Zasej obojky a sklidíš psy se jeví jako neopominutelná evokace nekonečných výrazových možností v propojení s – vysoce žádanou, nezbytnou a hlubokou – mobilizací veškeré psychické a fyzické energie, kterou lidská bytost vrozeně vládne. Tak lze kodifikovat původní, autentický, pozoruhodně osobní expresivní jazyk, který se má jako takový protnout s vitalitou smyslové zkušenosti diváka. Oba vystavující umělci Adam Štech (*1980) a Lubomír Typlt (*1975) dokonce využívají k podpoře uvedeného principu filozofickou otázku dualismu.
