U příležitosti své nově otevřené výstavy pohovoří David Claerbout o své instalaci Olympia a také o projektu The Dark Optics, který se zaměřuje na digitální materialitu.
„V éře optické čočky jsme vnímali analogii svého okolí – automaticky. Fotografie posloužila jako určitý systém kontrol a pojistek, tedy alespoň v koncepčním smyslu, protože to bylo něco, co se dalo „zachytit.“ Teoreticky bylo možné „odečíst“ účel obrázku od pouhého nahodilého výskytu v daném místě. Díky tomu je fotografie samoúčelná. A to teď neplatí; místo toho tu máme redukci diverzity vnímaného světa, percepci prostřednictvím informace, která je šitá na míru. Tato změna v rejstříku se avizuje jako nevyhnutelná technická evoluce – jako byl přechod z analogu na digitál – ale má dalekosáhlejší důsledky, které z fotografie časem udělají definitivně uzavřenou kapitolu historie. Tato evoluce by se dala označit za svého druhu „temnou optiku“, v níž obraz už není záznamem něčeho v realitě, ale existuje výhradně jako mentální fenomén.“
