Mapovala-li Barbora Kleinhamplová ve svých předchozích projektech zákoutí nejednoznačné touhy, vyznívá její současná práce konkrétněji. Předmětem analýzy je homo consumericus a perverzní pud v něm skrytý. V autoportrétech a jednoduchých instalacích vyjevují situace, jež prostupuje všudypřítomná, byť vytěsněná, nespoutanost konzumního stylu, svou traumatickou podstatu.
