„Jazyk, kterým mluvíme, naše názory, schopnost rozsvítit světlo a spláchnout záchod, dokonce i způsob, jak dáváme najevo vzdor a vzpouru proti společenským konvencím, to všechno jsme se naučili od druhých lidí.“ Jsme tedy jejich dlužníky? A dluží ostatní nám? Barbora Kleinhamplová se zaměřuje na „dluh“ jako pocit konstituující vztahy mezi jedincem a společností a stopuje jeho iracionální pozadí až k příkladové studii násilného vymáhání, kdy namísto splátky přijde bezohledná odplata.