Dagmar Šubrtová vede svou uměleckou tvorbou kreativní dialog s realitou přírodního i městského zanedbaného prostředí. Citlivým čtením v paměti konkrétních míst odkrývá silná témata, jež prostřednictvím širokého spektra materiálů i specifických technik zviditelňuje k našemu uvědomění. Její ekologicky tematizované poukazy na krajiny zdevastované civilizačním záborem současně odkazují k procesům makro i mikrokosmických hlubin existence. Architektura i samotné umístění galerie Jilská 14 spoluutváří ideální prostředí, v němž mohou plně zaznít některé z řešených obsahů prací Dagmar Šubrtové, jako například čas prostoru, vrstvy paměti, transformativní procesuálnost, ultraprostory či mystérium osobní proměny.
