Stejně jako u Machatého, tak u Denisy Štefanigové je Ekstase plná emocí a nenaplněných vztahů, které ve své implicitní němosti rozšiřují naši představivost o dosud nepoznané touhy a vnitřní porozumění. Od hravých přístupů až po intenzivní pitvy. Uvolnění hranic, tkání a patových situací. V Ekstasi se zobrazení fantastických těl spojuje s otázkami o hierarchiích mezi různými druhy, projevech sexuality a fázích sociální normativity.
