Galerie Cermak Eisenkraft představuje unikátní česko-německý výstavní projekt Energie, který nahlíží na výtvarné umění nikoliv jako na statický objekt, ale jako na dynamické pole, v němž se exaktní vědecká struktura střetává s organickou intuicí. Výstava navazuje na předchozí projekty Variace, Smysly a Mýty.

Myšlenkovým východiskem je dílo francouzského malíře českého původu Jaroslava Serpana (1922–1976), jedné z nejvýraznějších osobností poválečného evropského umění. Doktor statistické biologie ze Sorbonny, který se dříve pohyboval v kruhu André Bretona jehož tvorba na průsečíku biologie, matematiky a výtvarného umění představuje jeden z nejoriginálnějších příspěvků k evropskému informelu a lyrické abstrakci. Skrze tisíce drobných znaků a repetitivních struktur mapoval neviditelné síly formující vesmír i lidské vědomí. Projekt zvláště sleduje Serpanovo sepětí s německou výtvarnou scénou — jak dokládá mimo jiné jeho účast na Documentě II v Kasselu (1959).

„Co to vlastně je energie obrazu, jak se ji naučit vnímat a chápat? Recept je prostý a náročný zároveň: naučit se vidět,“ cituje Tomáš Zapletal Cermak z rozhovoru Energie v umění, který k výstavě vedl s filozofem prof. Miroslavem Petříčkem. A právě Serpan se v krátkém období své tvorby soustředil na vnitřní sílu malby ve smyslu snahy vytvořit obraz – ‚zářič‘, který by dobíjel své pozorovatele energií.

Energie zde není chápána jako fyzikální veličina, ale jako tvůrčí vizuální princip. Propojuje lidské tělo s prostorem a pevný řád s neustálým procesem proměny; odkazuje k vnitřnímu náboji umělecké formy i k síle lidské pozornosti a duševního souznění. Právě na tomto pomezí projekt zkoumá „kosmickou energii“ jako průsečík vědy a intuice. Mezi dílem a divákem vzniká intenzivní souhra, která otevírá prostor pro hluboký prožitek na pomezí tiché meditace a katarze.

Na Serpanův pulzující základ navazují čtyři současní umělci: malířka Gabriela Těthalová transformuje matematické struktury do abstraktních vizuálních systémů; fotografka Katarina Brunclíková pracuje se světlem jako malířským nástrojem a zkoumá energii pomíjivosti; německý malíř Paul Wesenberg buduje reliéfní plochy z hutných nánosů barvy, jejichž materiální síla je takřka hmatatelná; španělský umělec José Noguero Ricol, žijící v Berlíně, zkoumá ve svých obrazech, sochách a instalacích napětí mezi hmotou a prázdnotou.

Galerie Cermak Eisenkraft se Serpanovu dílu věnuje dlouhodobě – v roce 2015 byla partnerem retrospektivy Jaroslav Serpan: Mezi uměním a vědou v Museu Kampa a spravuje rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se Serpanovy tvorby.

kurátor: Tomáš Zapletal Cermak