Hudební interpretace výstavy David Böhma a Jiřího Franty s názvem Fabulant. Co když vidím něco zcela jiného než ostatní? Co je pozorované a co představované? Co je prožívané a co skutečné? A když propojím všechny části, uvidím celek?

Procesuální uvažování a postupy tvorby obrazů připomínají teorii o principu neurčitosti filozofa a vědce v oblasti kvantové fyziky Wernera Heisenberga. Schizofrenní povaha instalace, zdánlivě se replikující v obou patrech galerie, navozuje pocit rozostřeného vidění, zdvojeného vnímání a rozdělení diváckých perspektiv.