Marta Fišerová patří k těm umělcům, kteří tvoří na základě precizně připravených konstruktů. Jejími metodami jsou poctivá analýza, příprava konceptu-stroje-generátoru a realizace, na formě nezávislého*, výstupu.
V jejích výsledcích často zahlédneme nezměrnou hodnotu rutinní práce, kterou představený koncept naplňovala, nafukovala, dimenzovala a realizovala. Realizace, tedy performativní pohyb v předem připraveném rámci, je právě tím, čím Marta zachází a kde zkoumá mikroskopické odchylky od stanoveného ideálu.
Dimenze Marta rozpoznává přesně. Nepřeplňuje, nepřefukuje (nepodfukuje). Galerie Umakart se jí stává prostorem pro gesto. Gesto, jehož základ Marta spatřuje v pocitu. V něčem, co se analýze ze své podstaty vzpírá. Svět se však mění a Marta nezůstává pozadu. Pocit je nástrojem k propagaci, manipulaci a desinterpretaci.
