Jde o instalaci-záznam. Popis žití ve stísněných podmínkách. To Ivan zná. Trochu zima, trochu nepohodlí. Trochu špína. Trochu Dr. Frankenstein. Zvláštní způsob života - v oteplovačkách a péřovce, na stoličce u kamen. Obrazy a básně nechávám proplynout a zmizet v paměti. To jak žiji, nejlépe vystihují slova H. D. Thoreaua: „Odešel jsem do lesů, protože jsem chtěl žít uvědoměle, postavit se čelem k základním skutečnostem života a vyzkoumat, zda bych se mohl naučit to, čemu mě má život naučit, a ne abych teprve až budu umírat, seznal, že jsem vůbec nežil. Chtěl jsem se co nejhlouběji ponořit do života, vysát jej až k samé jeho dřeni, žít chlapsky a spartánsky, abych dokázal odmrštit všechno, co není životem, pokosit až docela při zemi široký řad, zahnat život do úzkých a omezit jej na nejnutnější míru, a kdyby se ukázal ubohý, nu, pak jeho skutečnou ubohost beze zbytku pochopit a vyjevit...“ (Ivan Vosecký)