Natálie a Jakub se vrátili z Paříže, odkud si dovezli skici, fragmenty, úryvky. Ovšem nikoli jako já, když jsem byl začátkem července v Berlíně a dovezl si kus Berlínské zdi. Oni na to šli jemněji, pocitověji. Nezajímají je čitelná písmena výloh a marketů, zajímají je nečitelná písmena malovaná černou konturou grafity. Zajímá je iluzivní motiv, znak. Jasně a nezaměnitelně zobrazující přítomnost, která už neexistuje – hmatatelná neexistence ducha. Ostatně Paříž už je jen iluzí a Berlín minulostí, vše pošlapáno turismem a zdevastováno automobilismem.
