Miroslava Večeřová (1985) ve své tvorbě vychází z konceptuálně poučeného ohledávání percepčních vlastností fotografického média. V poslední tvorbě pak pracuje především v médiu videa, které jí umožňuje rozehrát hru mezi pohyblivým a nepohyblivým obrazem. Současně se zde objevuje moment znejistění důvěry diváka v důvěryhodnost obrazové reprezentace. Zde vstupuje do hry i performační akt autorky. I přes vážnost daného tématu jsou tyto práce založené i na vtipu, spojeném s pomalým či bleskurychlým odhalováním opony iluzivní reprezentace statického obrazu.