Kateřina Vincourová se po čtyřech letech vrací do Fait Gallery, tentokrát s projektem, v němž paralelně rozvíjí několik vzájemně se prostupujících témat, především paměť, tělo a všednodennost. Na jedné straně stojí putování v čase, a to ve smyslu kolektivní stejně jako osobní historie, zatímco na straně druhé stojí zkoumání skrytých, někdy i téměř nehmotných podob tělesnosti. Svorníkem obou je pak důmyslná práce s banalitou, díky níž autorka dokáže z těch nejobyčejnějších, často i náhodně nalezených materiálů a fragmentů materiálního světa odvyprávět silné příběhy. Kateřina Vincourová vstoupila na českou uměleckou scénu v první polovině 90. let minulého století a v roce 1996 se stala první ženou, která získala Cenu Jindřicha Chalupeckého. Výstava „Kdykoli si řekneš“, v níž Vincourová propojuje svůj smysl pro rukodělný detail a intimitu s monumentálním měřítkem velkorysého prostoru brněnské Vaňkovky, navazuje na autorčinu rozsáhlou přehlídku ve Špálově galerii v Praze (2014) a zároveň předjímá její prezentaci na výstavě Bittersüße Transformation (Hořkosladké proměny), která bude od konce letošního května otevřena v Kunsthausu v rakouském Grazu.
