Oikos je útočištěm i ostrovem vzdoru. Ten se projevuje mimo jiné v jazyce, jakým jeho obyvatelé a obyvatelky hovoří a který se snaží, prostřednictvím důmyslných novotvarů, vymezit se proti normativitě jazyka jako nástroji vyčleňování a útlaku. Oikos ale vzdoruje také skrze hodnoty, které vyznává a kterými se jeho vnitřní domovní řád řídí: péče, empatie, důležitost sdílení a naslouchání příběhům a zkušenostem druhých. Trvá na tom, že naše smysly musí zůstat otevřené, abychom neztratili*y kontakt se svým okolím, s druhými a nezůstali*y uvězněni*y, osamoceni*y ve svých tělech.
