Instalace vytvořená Lukášem Kalivodou adresně pro Galerii Kuzebauch tvoří jeden celek. Skládá se ze tří skleněných objektů – dvou navzájem komunikujících uvnitř galerie a solitérního sloupu vsazeného do přilehlé zahrady. Objekty organicky doplňují otisky průniků a lomů skla na světlocitlivých vrstvách papírových obrazů rozmístěné po stěnách galerie. Všechny části výstavy sjednocuje vzájemná souhra a interakce skla a světla.
Návštěvníci výstavy dostávají příležitost nechat na sebe díla působit dle svobodného uvážení a ve vlastním tempu. Pro komplexní vjem by ale měli přicházet opakovaně a užívat si světelné proměnlivosti. I kdyby se pak našel pouhý jediný člověk, kterého výstava zaujme či dokonce ovlivní, umělec bude s výsledkem svého úsilí spokojen.
