Výstava obrazů s názvem „Mezi“ má u obou umělců dvojí význam – jednak zobrazování komorního (portrét, zátiší) v protikladu k monumentálnímu (architektura). A také jako blíže neurčený prostor, vymezovaný dialogem, situací a věcností. Koncept výstavy pojímají oba malíři jako konfrontaci dvou možných přístupů, vypovídajících o konkrétním a obecném, ale i o společném a kontrastním v jejich práci.