Podobu vystavených obrazů Milana Housera spoluvytvářejí fyzikální silové interakce, díky nimž si uvědomujeme jevy jako je čas, magnetismus nebo gravitace, a jde nám to překvapivě snadno, protože je vnímáme skrze krásný povrch. Autor nechce tyto jevy ilustrovat a vyobrazovat, ale nechává je „spolupracovat“ na rozpohybování a zastavení pohybu materiálu na plátně. Je pozorovatelem, jenž fascinovaně sleduje samovolné řetězení příčin a následků, ale současně si uvědomuje, že se obraz „stává“ až samotným pozorováním. Vystavený projekt tak řeší i propojenost a distanci autora vůči jeho vlastní práci.

kurátoři: Marika Kupková, Petr Kamenický

Výstava je realizována v rámci projektu Schopen představ, který prezentuje současné umění na Masarykově univerzitě.