Trojice mladých umělkyň, Adéla Kostkanová, Lucie Kultová a Veronika Nemejovská, ve své společné výstavní prezentaci konfrontuje tři osobité tvůrčí pozice, jejichž společným jmenovatelem je usilovné subjektivně vyhraněné hledání možností sdělení skrze médium malby.
Mnohovrstevnaté sebereflexivní studium komplikovaných sociálních a psychologických fenoménů se odehrává v širokém spektru autorských přístupů, počínaje „klasickou“ veristickou zobrazivostí až po experimentální hry na hraně samotné podstaty malířského média. Charakteristickými prvky jsou opakovaně se vyskytující motivy destrukce a rozkladu, které jsou často následovány pokusy o zpětnou rekonstrukci, či snaha překonat na různých formálních rovinách limity dvojrozměrnosti obrazu.
