Existuje staré čínské přísloví, které tvrdí: „V nebi je ráj a na zemi je Hangzhou (Chang-čou) a (Su-čou).“ Masivní skalní útesy vystupují z mlhy a jsou porostlé pokroucenými borovicemi, které dosahují stáří až 1500 let. Tato místa jsem nikdy neviděl, pouze jsem si je vysnil. Později jsem byl konfrontován s obdobným typem krajiny.

Výstava vzniká paralelně s tokijskou výstavou, která je také zaměřena na Kakejiku, které vznikly během autorova pobytu v Japonsku. Výstava je instalací velkoformátových svitků asijských krajin, které tvoří jakýsi prostorový labyrint, ať už ten přírodní nebo městský. Meziprostor, ve kterém se divák může ocitnout, procházet nebo i ztratit. Prostor, který bude zahuštěn obrazem. Divák může obraz číst vertikálně a v průhledech zaznamenávat řazení vertikálního čtení, jako když prochází lesem a skrze stromy vidí další krajinu.