Společnost práce ve filmovém eseji z postindustriálního regionu polského Slezska.
Filmovým průvodcem je alegorický vůz s rekvizitou supa, který krouží mezi ruinami bývalého polského centra těžby, výroby a obchodu. Sup hledá mršinu - prekarizovanou společnost, která trpí permanentní nezaměstnaností a jejíž chudoba je zdrojem příjmů pro supy neoliberalismu - nadnárodní společnosti, lichváře a exekutory. Hledá zbytky sociálních výdobytků, aby je mohl strávit - zprivatizovat.
Autoři filmu - skupina P.O.L.E. - se také ocitají v pozici supů, kteří parazitují na lidském neštěstí. Na druhou stranu si kladou otázku, zda jsou schopni uměleckou akcí upozornit na životní situaci pracující chudiny, a tak napomoci k jejímu zlepšení.
Doprovodný text Jana Chmelíčka seznamuje s proměnou práce v postindustriální době a představuje nové společenské třídy, které se odvíjejí od její formy. Zamýšlí se také nad významem práce pro sociální uznání jednotlivce a budoucí úlohy práce v sociálním státu.
