Téma práce se nám pojí spíše se starostmi, finančním tlakem, ale i se společenským postavením a očekáváním. Práce je však propletená také se štěstím. Na jedné straně nepracujeme jen kvůli finančnímu ohodnocení nebo statusu, ale také protože práci vnímáme jako smysluplnou a přináší nám uspokojení. Na druhé straně práce představuje protipól konzumu. Roztáčí koloběh touhy a uspokojení, aktivity a odpočinku, vydělávání a utrácení. 

Jak se proměňují podmínky a možnosti toho „být šťastný“? Jaký vliv na ně má (sebe)managerializace, ale také home-office, zkrácené úvazky nebo sebeprezentace online? Co je to, co opravdu – opravdu – chceme? Jak tyto procesy souvisí s uměním a globalizací? – To jsou otázky, které nesmíme nechat motivačním speakerům nebo příručkám seberozvoje. Je nutné na ně hledat odpovědi samostatně, a zároveň spolu. Je nutné je promýšlet nezávisle, ale také sdílet.