Richard Loskot pojme Malou dvoranu, jako abstrahovaný „filmový“ ateliér. Autor nechá diváky vstoupit na speciální světlocitlivou emulzi. Poté dojde k osvitu, při němž se zachytí otisky lidské přítomnosti. Situace prostoru bude převedena do dvourozměrné plochy. Tvary obvykle neslučitelné se v projekcích stínů spojí do nových celků. Z celé události pak zůstane pouze jeden obrovský fotogram, otisk určité již neexistující chvíle. Plná prázdnota. Experimentu můžete být účastni či jen přítomni, abyste mohli vidět a věřit.
