Výrazný moravský malíř a básník Petr Veselý již od 80. let spoluvytváří českou výtvarnou scénu. Ve snaze o vyjádření podstaty reality oprošťuje a redukuje výtvarné prostředky, které si však udržují pouto s výchozími zážitky s nevšední obsahovou intenzitou. Veselého tvorba je konfrontována s pracemi jeho přítele a generačního druha, dnes polozapomenutého, ale pozoruhodného autora Svatopluka Otiska, který až do předčasné smrti žil a tvořil v Dolní Lutyni ve Slezsku.
