Souborná výstava Tomáše Hlaviny vychází z principu variabilního herního plánu či struktury hlavolamu, který umožní nové seskupování starších i aktuálních, doposud neprezentovaných děl vstupujících do nečekaných vzájemných dialogů rozšiřujících jejich kontext. V instalaci se tak v nových souvislostech budou protínat okruhy prací, či spíše fenomény zahrnující metafory, modely, fyzikální jevy, nástroje, analogie nebo anachronismy.
