Výstava představuje tvorbu umělců Viktórie Citrákové a Jana Schulze. I když oba pracují odlišně a využívají ve své tvorbě různé přístupy zde můžeme sledovat jakési zvláštní, paradoxně nenásilné, prolnutí jejich tvorby ve formě fantaskního dialogu o existenci a prožívání.
Viktória pracuje s grafickým médiem monotypie, který používá jako nástroj pro psaní automatických básní. Jan vystaví výběr ze svých olejomaleb, ve kterých tematizuje krajinu ve vztahu k posthumanismu a naději.
