Její skleněné objekty, často v jasných dominantních barvách, jsou dynamické a životné. I ve své kontemplativní podobě v sobě skrývají energii pohybu, jsou zachyceným obrazem okamžiku, neopakovatelnou momentkou, mrknutím oka. Je jim vlastní vnitřní chvění, neklid, vibrace, způsob komunikace vlastní zemi i člověku. Právě proto patří Vladimíra Klumpar k nejvýraznějším tvůrcům své generace, protože se sklem nezachází jako s běžným materiálem, ale jedinečným přírodním úkazem, pátým elementem.