Museum Kampa se programově zabývá umělci, kteří svoji tvorbu z politických důvodů rozvíjeli za hranicemi domoviny. Vedle Ludmily Seefried-Matějkové nebo Jana Koblasy patří k představitelům exilového figurálního sochařství také Barbora Blahutová. Tato jihočeská rodačka se svým partnerem, sochařem Františkem Svátkem, emigrovala v roce 1974. Společně žili a tvořili v Itálii, Německu, Švýcarsku a opět v Itálii. Do České republiky se natrvalo vrátili až v roce 2000.

Přehlídka Dům a socha představuje všechny důležité okruhy Blahutové tvorby. Utvářejí ji motivy vejce a hnízda, prvků z domácnosti (láhev od mléka, valcha, rádio, kočárek), zvířata (slepice), přírodní a krajinné výjevy (lodě, přístavy, moře, stromy a skály) a samozřejmě lidské figury. K výrazným motivům patří také dům, který se v Blahutové tvorbě vynořuje jako symbol zázemí a bezpečí, k němuž během „kočovného“ života pokaždé přilnula jako k bodu spočinutí.