Instalace polského umělce Beniamina Głuszka je poctou Alvinu Lucierovi, průkopníkovi využití EEG v experimentální hudbě (Music for Solo Performer, 1965) a inovátorovi zvukového umění (Music on a Long Thin Wire, 1977), zároveň však oživuje odkaz krakovského neurofyziologa Adolfa Becka (1863–1942), objevitele akčního potenciálu mozku a jednoho z prvních badatelů v oblasti encefalografie. Głuszek vyniká svým přístupem ke zvukové instalaci, v níž využívá technologické principy ranných experimentátorů v oblasti zvuku i vědy.   Beniamin Głuszek je tvůrce zvukových instalací a teoretik hudby. Jeho hlavním zájmem je sonifikace elektrické činnosti lidského mozku (EEG). Své práce prezentoval v Česku, Nizozemsku, Skotsku a Polsku – mimo jiné na festivalech Varšavský podzim, AudioArt, v rámci Přehlídky umění Survival či cyklu Canti Spazializzati.   kurátor: Daniel Brożek