Rekonstrukce č. 5 je nejnovější prací z rozsáhlého cyklu tzv. rekonstrukcí, které Daniel Nováček důsledně vytváří jako svůj hlavní autorský program. Ačkoliv nese co do obsahu zatím nejhustější sdělení, zároveň si ponechává rozpoznatelný minimalistický „manuálový“ vizuální jazyk, na který jsme si v průběhu let u autora zvykli. Rekonstrukci č. 5 lze tedy považovat za dočasné vyvrcholení napětí, které v prvních čtyřech částech cyklu vnímáme spíš jako podřízené jednotlivým mikropříběhům a jehož gradace se stává patrnou teprve porovnáním jednotlivých dílů.