Ústředním tématem Džumělcovy tvorby je hra. Používá nenáročné a široce využívané DIY (udělej si sám) postupy. V duchu současné klipové kultury pracuje s videem, které často kombinuje s epickou zvukovou poezií. Jeho videa jsou záznamy živých akcí na hranici nonsensu, poetického symbolismu a dadaismu. Nástrojem jeho výzkumu je kreativita na poli banálních situačních miniperformancí. Jeho neodadaistický přístup osvobozuje představivost od vžitých návyků a pravidel a umožňuje návrat k nezatíženému i autentickému prožívání.