Petr Pelzmann je typickým příkladem svébytně vyrůstajícího umělce. Nástup do ateliéru malby na Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni pro něj znamenal definitivní potvrzení ofenzivního přístupu ve vnímání pravidel, samostudium se tedy stalo nevyhnutelnou cestou, která ale přinesla jeho tvorbě jasné signály svobodného uvažování bez akademických předpisů a zásahů. 

Jeho práce se samozřejmě v průběhu let transformuje jako autor sám, několika tématům ale zůstává nadále věrný, ty kombinuje v jakémsi nonsensovém vzorci. Ke každému ze svých obrazů přistupuje jako k novému narativu vyprávějícího diverzifikovaným způsobem. Jistá míra afektovaného projevu tak směřuje bez cenzury přímo k divákovi, kde na diskutovaná témata může uvnitř každého z nás příběh uzavírat klidně i s happyendem. Způsob, jakým Petr maluje, je často obrovský souboj s nejistým výsledkem. Křehký proces, souboj mezi kontrolou a intuicí. Jedná se o balancování na nebezpečné hraně mezi prozřením a šílenstvím. 

Výstava pro White Pearl Gallery koncipuje sérii prací, které se věnují renesanci, jejímu kánonu, skupinovým obrazům a donátorům, jejichž příběh vzniká právě u Svaté vany.