V Rakousku existuje spolek za zpomalení času. Vnímáte-li mezzotinty, pigmenty, světotisky nebo filmy Jana Jedličky, jako byste přijali členství v něm.

Pigmenty si Jedlička vyrábí sám z kamenů a hlíny a pak je lije na ručně vyrobený japonský papír; obrovské měděné desky pro mezzotintu nejprve trpělivě rozzrní, aby je mohl uhlazovat a vyvolávat světlo rukou; fotografii zase navrací složitou technikou světlotisku k obrazu.

Přes 30 let se Jedlička věrně vrací do italské Maremmy. Zachycuje strohý kraj, kde pevnina stvořená lidmi přechází v moře, které neúnavně zahlazuje stopy zásahu člověka. Je v tom jistá naděje.