Jaroslav Róna / Srdce temnoty - obrazy, sochy
Jaroslav Róna se do Galerie umění Karlovy Vary vrací se svým dílem po dlouhých třiadvaceti letech (resp. roku 2005 se zde prezentoval v rámci společné výstavy Tros Sketos Serios). Současná výstava obsahuje tvorbu malířskou i sochařskou posledních deseti let, mnohá díla jsou vystavena úplně poprvé. Přestože je velmi různorodá a bohatá, prezentuje autorovu tvorbu jen ve zlomkovém výběru.
Jaroslav Róna uzavřel svá umělecká studia v polovině 80. let, v době, kdy se v českém výtvarném umění začíná plně prosazovat postmoderna. Spjat se skupinou Tvrdohlavých se stává jedním z nejvýraznějších představitelů generace. Od počátku je malířem i sochařem v jedné osobě, tvůrcem, který užívá tradiční média – obrazy maluje na plátno olejem, své sochy modeluje a dává odlévat do bronzu. Poctivost a znalost „řemesla“ je jen zdánlivě podružným faktorem, u Róny získává hodnotu návratu k počátkům existence lidstva, k mýtům vzdálených kultur, k šamanským obřadům.
Dnes, ve věku, kdy umělci pomalu mohou bilancovat životní dílo, je Róna na tvůrčím vrcholu - na svém kontě má řadu sochařských realizací v exteriéru (socha Franze Kafky před pražskou synagogou, Dítě z Marsu na Ještědu, Mýtická loď na nábřeží v Bratislavě ad., před dokončením je monumentální jezdecká socha markraběte Jošta pro Brno), desítky obrazů jsou součástí sbírek veřejných institucí, maluje a vytváří sochy a stále má co sdělit.
Jaroslav Róna patří k umělcům hluboce zaujatým svým vnitřním světem, který mu vyjevuje neuvěřitelné příběhy. Krajiny naplněné temnou, ponurou atmosférou, prázdná přízračná města, podivné architektury, podivní tvorové pocházející snad z dob pre-historických, ne-lidští lidé, příslušníci jiných civilizací, tajemná podobenství. Rónova tvorba se inspiruje symbolismem i mytologií, archetypy i exotickými kulturami. Jeho tvorbu spojuje prapodivný příběh odehrávající se v tajuplných krajinách, o němž říká: „Vytvářím pohledy na svět, který by mohl vzniknout po nějaké globální katastrofě. Je to svět temnoty a opuštěnosti, ale přesto má v sobě poezii.“
