Umění porozumět sama sobě. Pro Lenku Jirkovou Táborskou je malování obrazů nevyhnutelným terapeutickým nástrojem. Klasickými prostředky dává tvar vlastním snům, osobním komplexům a kolektivním archetypům. Přestože se feminismus a ženskost v jejích pracech přirozeně projevují, nikdy netvoří primární téma. Sebevědomým výtvarným projevem se na pozadí vlastní zranitelnosti vztahuje ke světu takovým způsobem, který bychom mohli označit za obecně symbolický.