Lze několikrát záměrně vyprázdněný patern „současné malby“ číst sociálně? A kde se vyjevuje gendrová asymetrie v práci s abstrakcí? Martina Smutná začíná reflexí podmínek práce druhého i své. V instalaci konfrontuje paterny předmětů spojovaných s reproduktivní prací s abstrací současné malby, která se naopak k reproduktivností hlásí jako k autorskému postoji. 
Příběh paní Jany, která pracuje v prádelně, prosakuje v řetězení obrazů a objektů. Ocitáme se v okamžiku zastavení, sejmutí utěrky z madla.
 

Text: Matěj Pavlík, Lucie Rosenfeldová