Fotograf Antonín Kratochvíl (*1947 v Lovosicích) se proslavil svými unikátními černobílými portréty světových celebrit i dokumentárními fotografiemi z válek a katastrof, míst nezměrné lidské nouze a utrpení. Mezi mnoha jeho oceněními jsou i čtyři z World Press Photo v několika různých kategoriích. Časopis American Photo ho zařadil mezi sto nejvýznamnějších fotografů světa.

Jak se do jeho stylu, promítal i jeho vlastní turbulentní život, to zkoumá v celovečerním dokumentárním filmu Můj otec Antonín Kratochvíl režisérka Andrea Sedláčková. Antonín Kratochvíl emigroval z totalitního režimu Československa v roce 1967 a se svým tehdy ještě nenarozeným synem Michaelem, dnes také fotografem, se poprvé setkal až po dlouhých devatenácti letech. Právě Michael ve filmu odhaluje otcovu tvorbu i minulost ve snaze znovu propojit rodinné vztahy přerušené železnou oponou.

Při natáčení se oba fotografové rozhodli své putování od USA po ukrajinský Černobyl samostatně zdokumentovat a výsledné fotografie představit na společné výstavě v Leica Gallery Prague, která je partnerem tohoto dokumentárního filmu.