Museum Kampa představuje ne zcela obvyklou dvojvýstavu výrazných sochařských individualit, které od sebe dělí celá generace. Nicméně, mladší z obou vystavujících autorů, Kryštof Hošek, byl během své dosavadní tvůrčí kariéry s Orieškovou tvorbou v úzkém vztahu, zejména díky dlouholetým rodinným vazbám, a v řadě Hoškových realizací toto propojení můžeme rozpoznat.

Oba autoři pracují primárně s figurou či s jejími fragmenty, východiskem většiny jejich děl je hyperrealistický tvůrčí přístup, významná v tvorbě obou autorů je silná obsahová složka, tedy plastika pojatá jako artefakt, skrze nějž je možné vyprávět příběhy nebo ukázat jasný postoj. A možná ještě jedna společná věc provázela a provází oba autory – náleží mezi tvůrce, jejichž práce vyvolává rozporuplné postoje a emoce, od absolutního přijetí až po odmítavé reakce.