Výstava Střepy představuje Bartoníčkův návrat k sochařské praxi po letech věnovaných digitálním a novomediálním technologiím. Není to však ústup, ale přehodnocení: v momentě, kdy se obrazy generují samy a technologická produkce dosáhla inflačního bodu, stává se fyzický materiál místem odporu.

Zvoleným materiálem je litina, jejíž zpracování vyžaduje zdlouhavý proces překladu od gesta přes formu k odlitku. Povrchy objektů nesou stopy expresivního tvarování – kaligrafického gesta přeloženého do trojrozměrné hmoty. Tvary jsou dynamické, efemérní – vlnění, fragmenty, střepy zachyceného pohybu. Materiál je však masivní, definitivní.