„Často se říká, že jsme společností konzumu a touhy, nebo rozmarnosti, ale také společností platforem, rozhraní a sítí. Zdá se mi, že to nemusí být až tak vzdálené předchozím historickým kulturám, a to až k těm nejstarším, které známe jen z archeologických nálezů a zejména z jejich keramiky. Také pro tato historická společenství vytváří rýhy, linie, vlysy a vzory určitý kulturní kód, pojivo, jazyk, estetiku a blízkost.“ 

(Václav Janoščík)