Sílou textů Sofie Tobiášové je napětí mezi vážností a sarkasmem, mezi naléhavostí a lakonickým zhodnocením situace. Autorka se dokáže blížit kolapsu nebo dojetí, ale zároveň neztrácí ani v minimálním textu kontrolu. Schválně banální formy používá jako strategii, která ji umožňuje sdělovat citové angažmá beze ztrát, ale zároveň se chránit a nenápadně propašovávat další vrstvy. V prvním plánu mají její zápisy kvalitu rychlých terénních zpráv nebo mimovolných popěvků, v hlubších úrovních jsou neúprosně kritické. Často obsahují šifry a odkazy, například na svět výtvarného umění nebo popovou kulturu i s jejich politickými rozměry.

Text: Sláva Sobotičová 

Výstava vznikla za podpory Ministerstva Kultury, Magistrátu hl. m. Prahy a Městské části Praha 7