Dirk Brömmel promýšlí sofistikované fotografické postupy, které mu umožňují provádět „objektivnější“ záznamy reality. Následným seskládáváním jednotlivých částí záznamu vzniká celek, jakási „superrealita“. Tento záměr nejlépe vyniká například na sérii fotografií obřích přepravních lodí, které snímal z ptačí perspektivy z přístavních mostních konstrukcí. Takto vytvořený obraz vnímatelné reality je lidskému oku stejně nedostižný jako obrazy mikrostruktur zhotovené pomocí speciální snímací techniky. V nejnovější sérii nazvané Vila Tugendhat postupuje při manipulaci s fotografickým záznamem ještě dál a snímanou realitu obohacuje vloženou časovou smyčkou. Dosahuje toho jednoduchým prolínáním historické fotografie, na kterých jsou členové rodiny Tugendhatů zachyceni při každodenních aktivitách, s jím nasnímanými interiéry a exteriéry dnes už neobydlené vily. Prolínání reality historické a současné umožňuje Dirku Brömmelovi „zviditelnit pohyb času, a tím i věci s ním mizející nebo se proměňující“. Výstava vzniká ve spolupráci s Museum für Konkrete Kunst a její součástí je také katalog.