Instalace pojmenovaná Walking Kúros představuje zhmotněnou esenci Barbořiných zážitků z pobytu v Athénách, vznikající na principu evokace typických historických a kulturních odkazů, s nimiž autorka již delší dobu stabilně pracuje. V malém prostoru galerie, který má k dispozici, se prostřednictvím neotřelých parafrází ikonických vizuálních prvků snaží navodit celkovou atmosféru města, jehož součástí je vedle historických památek i všudypřítomný turismus. Vedle obecnějších společenských konotací ji však zajímá i vlastní architektonická stránka věci a vlastnosti konkrétního použitého materiálu, jímž se v daném momentě zaobírá, deformuje ho a převáří k obrazu svému. Výstava je v tomto ohledu výsledkem osobité reflexe procesu stárnutí, pozvolné degradace a nejen materiální ale i mentální proměny probíhající po staletí až do současnosti.